Aktualizováno dne 23.3.2020
Tato podoba programu „Antivirus“ platila během první vlny koronaviru na jaře roku 2020. S aktuální podobou tohoto programu, včetně nového režimu Antivirus PLUS se můžete seznámit v našem novém článku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR pokračuje v programu Antivirus určeného na podporu ochrany pracovních míst, když dne 23. 3. 2020 prosadilo na jednání vlády další opatření, která rozšiřují již dříve schválenou část (ze dne 19. 3. 2020).
Co ale program Antivirus znamená?
Tento program má dle sdělení MPSV spočívat ve finanční podpoře zaměstnavatelů s cílem zabránit propouštění jako důsledku krizových opatření reagujících na pandemii koronaviru.
Tento program by měl zahrnovat zjednodušeně řečeno podporu zaměstnavatelů při různém typu překážek v práci, včetně prostojů – a to společně se zavedením tzv. kurzarbeitu (kterým se dle českého práva rozumí příspěvek poskytovaný zaměstnavatelům v době částečné nezaměstnanosti).
Níže pak pro přehlednost uvádíme veškerá opatření dosud schválená vládou, která je však ještě nutno dokončit po „technické“ stránce (tedy zejména z toho pohledu, jak se budou poskytovat jednotlivé kompenzace, kdy a jakým způsobem se bude o ně žádat, zda tu budou limity například u vysokopříjmových skupin zaměstnanců apod.)
Jaká konkrétní opatření přináší?
Nejprve byla na jednání vlády dne 19. 3. 2020 odsouhlasena dvě následující opatření, jak vyplývá nejen z usnesení vlády ČR, ale podrobněji i z tiskové zprávy MPSV, a to:
1) poskytnutí kompenzace tzv. primárním zaměstnavatelům
Jedná se tedy o kompenzaci na náhradu mzdy zaměstnanců, kteří nemohou vykonávat práci a jsou na překážkách v práci – s tím, že tato kompenzace bude vyplácená tzv. primárním zaměstnavatelům, kteří byli přímo postiženi vyhlášením nouzového stavu a na něj navazujícími usneseními vlády o krizových opatření.
Kdo se ale považuje za primární zaměstnavatele? Jak jsme zmínili v našem předcházejícím článku, za tzv. primární zaměstnavatele se považují zaměstnavatelé provozující zařízení, která byla uzavřena usnesením vlády, tedy typicky hotely a jiná ubytovací zařízení (se stanovenými výjimkami), bary a restaurace (byť těm byl umožněn rozvoz a prodej prostřednictvím výdejového okénka), maloobchod a prodej služeb v provozovnách (fitness-centrum, sportoviště, hudební a společenské kluby, zábavní zařízení, knihovny aj.), ale také divadla, kina anebo provozovatelé jiných uměleckých / sportovních a jiných podobných akcí, ať již veřejných, nebo soukromých (kde se sice uplatňuje limit 30 osob, který je ale v této chvíli s ohledem na zákaz volného pohybu osob bez významu).
Pokud tedy konkrétní zaměstnavatel nebude mít v důsledku krizových opatření vlády pro své zaměstnance práci, kterou by mohli vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele (za podmínky dohody o home-office) a nedohodne-li se s nimi na čerpání dovolené / neplaceného volna, případně na kratší pracovní době (nebo i mixu konkrétních nástrojů), pak se bude jednat dle stanoviska MPSV o tzv. jiné (obecné) překážky v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, za které náleží nárok na 100% průměrného výdělku dotčeného zaměstnance.
POZOR: zřejmě s cílem, aby zaměstnavatelé jednali podle shora uvedeného stanoviska MPSV, bylo zatím rozhodnuto, že pouze tzv. primární zaměstnavatelé budou mít nárok na kompenzaci náhrady mzdy vyplácené zaměstnancům ve výši 80 % jejich průměrného výdělku, avšak pouze za předpokladu, že zaměstnavatel skutečně přizná a bude vyplácet dotčeným zaměstnancům náhradu mzdy výši 100 % průměrného výdělku (tedy že neuplatní jiný typ překážek v práci spojený s nižším nárokem na náhradu mzdy).
Stát se tak tímto postupem snaží minimalizovat rozdílné dopady krizových opatření dle povahy zaměstnavatele, v jejichž důsledku primární zaměstnavatelé nemohli dle MPSV využít jiný typ překážek v práci, zejména částečnou nezaměstnanost.
2) poskytnutí kompenzace za karanténu
Dále ve vztahu k zaměstnancům, kteří jsou nyní v karanténě (což by dle večerní zprávy Ministerstva zdravotnictví mohlo být cca 24.000 lidí), vláda na základě návrhu MPSV zavedla nárok na kompenzaci za mzdové náklady vynaložené na zaměstnance, kterým byla uložena karanténa.
Prakticky to znamená, že pokud je zaměstnanci uložena karanténa, ať již preventivní na základě krizového opatření, nebo individuální s ohledem na riziko / potvrzenou infekci koronaviru (jeho příslušným registrujícím poskytovatelem, nebo místně příslušnou krajskou hygienickou stanici), vzniká mu
- nejprve nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku denního vyměřovacího základu, a to po dobu prvních 14 dnů karantény (což je zároveň i období, na které je dle příslušného opatření vlády vyhlášena preventivní karanténa);
- následně nárok na ošetřovné ve shodné výši (60 % redukovaného průměrného výdělku), které je vypláceno příslušnou OSSZ.
V těchto případech by pak zaměstnavatelům (bez ohledu na to, zda se jedná o primárního, nebo o sekundárního) na základě tohoto opatření měla být státem poskytnuta částka odpovídající celé výši náhrady mzdy daného zaměstnance za období prvních 14 dnů karantény.
K výše uvedeným opatřením pak přibyla další tři opatření, která byla schválena vládou na jednání dne 23. 3. 2020, jak vyplývá z tiskové zprávy MPSV, a to:
3) poskytnutí kompenzace za větší skupinu zaměstnanců v karanténě / ošetřovném
V případě nepřítomnosti větší skupiny zaměstnanců, za kterou se považuje alespoň 30 % zaměstnanců, by měli mít zaměstnavatelé právo na kompenzaci 80 % vyplacené náhrady mezd ostatních zaměstnanců.
Pro uplatnění tohoto nároku ale tito zaměstnanci budou muset být na překážkách v práci, za které jim bude vyplácena náhrada mzdy ve výši 100 % jejich průměrného výdělku.
Za uznatelný důvod nepřítomnosti se má dle tiskové zprávy MPSV považovat karanténa nebo ošetřovné z důvodu péče o dítě do 10 let věku (případně 13 let v případě schválení příslušného zákona), a to z důvodu uzavření školy / školského zařízení. Je tu však otázka, zda se mezi tyto důvody bude počítat též dočasná pracovní neschopnost, na kterou bylo odkazováno již v desateru MPSV v boji proti koronaviru.
POZOR: podle schválené verze tohoto opatření by se podmínka 30 % zaměstnanců nemusela posuzovat na zaměstnavatele jako celek, ale mohla by se vztáhnout na jeho jednotlivé provozovny (provozy) anebo organizační části (jednotlivá nákladová střediska) zaměstnavatele.
4) poskytnutí kompenzace při prostojích
Další skupinou jsou zaměstnavatelé, u kterých dojde v důsledku krizových opatření (přijatých nejen v ČR, ale také v zahraničí) k přerušení / omezení dostupnosti dodávky surovin, výrobků, služeb a jiných vstupů nezbytnou pro činnost zaměstnavatele a kteří v důsledku toho nebudou schopni přidělovat zaměstnancům práci – ti tak budou na překážkách v práci, které v takovémto případě považujeme za prostoje, při kterých vzniká zaměstnancům právo na náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku.
Tato skupina zaměstnavatelů by dle vládou schváleného opatření měla moci uplatnit nárok na kompenzaci ve výši 50 % vyplacených náhrad mezd zaměstnanců dotčených prostojem.
POZOR: s ohledem na předmětnou tiskovou zprávu MPSV lze očekávat, že zde bude na zaměstnavatelích, aby prokázali, že ke vzniku prostoje došlo skutečně v příčinné souvislosti se šířením koronaviru (dle našeho názoru se může jednat například o nařízené odstávky dodavatele, nedostatečného zásobování v důsledku uzavření státních hranic aj.).
5) příspěvek při částečné nezaměstnanosti (tzv. kurzarbeit)
Poslední dosud schválené opatření, které se ale bude zřejmě vztahovat na velkou skupinu zaměstnavatelů, je zavedení tzv. kurzarbeitu, tedy schválení příspěvku při částečné nezaměstnanosti.
Tento příspěvek bude tedy určen zaměstnavatelům, kterým v důsledku krizových opatření (přijatých nejen v ČR, ale také v zahraničí) dočasně poklesne odbyt jejich výrobků / poptávka po jejich službách a kteří tak nebudou moci přidělovat zaměstnancům práci – ti tak budou na překážkách v práci, při kterých vzniká zaměstnancům právo na náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.
POZOR: pro účely uplatnění částečné nezaměstnanosti však (na rozdíl od prostojů) nestačí pouhá vnitřní úvaha zaměstnavatele, ale je nutné tento postup dohodnout s odborovou organizací; pouze v případě, že u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, je možné upravit podmínky částečné nezaměstnanosti ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Za předpokladu řádného vyhlášení částečné nezaměstnanosti a prokazatelné souvislosti důvodů jejího vyhlášení se šířením koronaviru by měli mít zaměstnavatelé právo na kompenzaci ve výši 50 % vyplacených náhrad mezd zaměstnanců dotčených částečnou nezaměstnaností.
Kdy lze očekávat konkrétní podobu tohoto programu?
Dle vyjádření ministryně Maláčové z tiskové konference po jednání vlády ze dne 23. 3. 2020 vyplynulo, že v průběhu tohoto týdne (do 29. 3. 2020) lze očekávat vydání metodiky a následně pak ke dni 1. 4. 2020 vyhlášení samotného programu.
POZOR: v současné době bylo zatím dle vyjádření paní ministryně schváleno čerpání tohoto programu na mzdy zaměstnanců za březen 2020. Nicméně se očekává, že by se účinnost tohoto programu měla dále prodloužit.
Rovněž se čeká na to, zda bude schválena i tzv. pozitivní motivace, tedy opatření sloužící k podpoře zaměstnavatelů, kteří naopak nadále pokračují ve své činnosti, a to i za současných ztížených podmínek.
Nyní tedy doporučujeme dále sledovat stránky MPSV ohledně konkrétního technického provedení výše uvedených opatření (například kdy a jakým způsobem bude možné uplatnit nárok na kompenzaci, zda se budou kompenzace týkat i odvodů na sociální / zdravotní pojištění, …) – s tím, že i na našich stránkách budeme aktualizovat informace k těmto opatřením dle jejich dalšího vývoje.
Dále budeme zveřejňovat rovněž další aktuální informace, a to nejen ty, které se budou týkat dalších částí programu „Antivirus“, ale i další aktuality týkající se současné koronavirové krize – pokud chcete si chcete uchovat přehled o aktuálním vývoji, můžete nás sledovat na našem firemním profilu na LinkedIn, nebo se přihlásit k odběru našeho newsletteru níže.
