Koronavirus v práciVysoce aktuální je v posledních dnech téma koronaviru – zejména v souvislosti s růstem počtu infikovaných a usmrcených osob. Na území ČR naštěstí nebyl dosud výskyt tohoto onemocnění potvrzen. Nicméně někteří zaměstnavatelé se přesto potýkají s obavami zaměstnanců, v jejichž řadách figurují osoby, které se v nedávné době vrátily z Číny, kde epidemie koronaviru vypukla a nadále se šíří. Jaké legitimní nástroje mají v tomto případě zaměstnavatelé k dispozici?

Ačkoli v rámci pracovněprávních vztahů nepředstavuje riziko nákazy koronavirem (mezinárodní označení 2019-nCoV) otázku ztráty zdravotní způsobilosti dotyčné osoby k práci a nevylučuje ji tak dlouhodobě z pracovního procesu, nelze tímto vzniklé riziko uzavřít. Povinnosti zaměstnavatelů jsou širší.

Povinnosti zaměstnavatele

Koronavir způsobuje závažné infekční onemocnění na hranici bezpečnostního rizika, a zaměstnavatel tak má povinnost zaměstnance maximálně chránit, jak vyplývá z úpravy BOZP v zákoníku práce. Ten zaměstnavatelům stanovuje povinnost zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí.

Z tohoto titulu je podle našeho názoru zcela oprávněné, vyzve-li zaměstnavatel zaměstnance, který se vrátil z postižené oblasti a projevují se u něj příznaky svědčící o možné nákaze koronavirem, aby se dostavil na vyšetření ke svému ošetřujícímu lékaři. Ten se následně spojí s místní hygienickou stanicí a rozhodnou o dalším postupu, zejména o hospitalizaci zaměstnance na infekčním oddělení spádové nemocnice za účelem stanovení diagnózy.

Povinnosti zaměstnance

Pokud by se zaměstnanec odmítl dostavit ke svému lékaři, má zaměstnavatel možnost nařídit mu mimořádnou prohlídku u svého poskytovatele pracovně lékařských služeb. Před tím však musí kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, aby potvrdila, že v dané věci shledává důvod k vyslání zaměstnance na tuto prohlídku. Poskytovatel pracovně lékařských služeb pak postupuje v daném případě prakticky totožně jako ošetřující lékař zaměstnance.

Pro případ, že by zaměstnanec odmítl jak návštěvu svého ošetřujícího lékaře, tak i lékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb, lze dotčeného zaměstnance upozornit, že

  • odmítnutí podrobit se pracovnělékařské prohlídce může být posouzeno jako porušení jeho pracovních povinností na úseku BOZP, a zároveň
  • za odmítnutí jakéhokoli lékařského vyšetření s cílem vyloučení nákazy infekční nemocí (koronavirem) by mu mohla být uložena pokuta až do výše 10.000,- Kč.

Pro úplnost ještě doplňuji, že v závažných případech může být takové jednání zaměstnance posouzeno jako trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Pro uplatnění této skutkové podstaty pak postačuje pouze zvýšení nebezpečí zavlečení / rozšíření nakažlivé nemoci.

Pokud v důsledku ověřování případného výskytu infekční nemoci byla dotčenému zaměstnanci nařízena karanténa, je zaměstnanec povinen se jí ze zákona podrobit (opět pod hrozbou výše uvedených sankcí). Na druhé straně však zaměstnanci po dobu prvních 14 dnů karantény náleží ze zákona náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, která je mu poskytována zaměstnavatelem. Po uplynutí lhůty má již zaměstnanec nárok na nemocenské od příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Není-li zaměstnanci nařízena karanténa (nebo po několika dnech skončí) a nadále existují pochybnosti o vyloučení rizika přenosu infekční nemoci na třetí osoby (ostatní zaměstnance), lze

  • uzavřít dohodu se zaměstnancem o výkonu práce z jiného místa (z domova či odjinud), nebo
  • jednostranně převést zaměstnance na jinou práci, kde je minimalizován kontakt s dalšími zaměstnanci – převedení je však možné pouze za předpokladu, že tak stanoví poskytovatel pracovnělékařských služeb ve svém posudku.