(Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. III. ÚS 1336/18)
Možnost výpovědi smlouvy o nájmu prostoru určeného k podnikání z důvodu změny okolností je třeba posuzovat restriktivně a považovat ji za přípustnou pouze v případě změny podstatné, kterou nebylo možné při uzavření smlouvy předvídat.
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2019, č. j. 26 Cdo 1811/2018-251)
Kupní smlouva není neurčitým a nesrozumitelným právním jednáním jen proto, že jejím předmětem je několik movitých věcí, ohledně nichž je sjednána pouze úhrnná kupní cena.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. 20 Cdo 4452/2018)
Valná hromada akciové společnosti může rozdělit zisk i tak, že jeho část rozdělí (jako tantiému) členům volených orgánů akciové společnosti, aniž by (současně) rozdělila zisk (jeho část) i mezi akcionáře, a to za předpokladu, že rozdělení (části) zisku mezi členy volených orgánů (či jiné osoby odlišné od akcionářů) připouští stanovy společnosti a že pro nerozdělení (zbývající části) zisku mezi akcionáře jsou dány důležité důvody.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017)
Ten, vůči komu se jedná, má právo požadovat prokázání pravosti plné moci zmocněnce. Do doby prokázání není tato osoba povinna plnit zmocněnci dluh, který od ní zmocněnec má podle plné moci jménem zmocnitele převzít.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 5. 2019, č. j. 20 Cdo 1299/2019-216)
V případě převodu části závodu podléhá souhlasu valné hromady pouze převod samostatné organizační složky závodu (nikoliv jakékoliv materiálně významné složky závodu), a to pouze za podmínky, že by znamenal podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo předmětu podnikání či činnosti společnosti.
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 2019, č. j. 27 Cdo 2645/2018-351)
Má-li se právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den nebo do určitého dne, vyžaduje se, aby se tak zásadně stalo v obvyklou denní dobu.
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 2019, č. j. 23 Cdo 2615/2017-227)
Označení výrobku jiného soutěžitele údajem „starší generace“ při srovnání se srovnatelným konkurenčním výrobkem označeným údajem „nová generace“ vyvolává u průměrného spotřebitele představu, že první z výrobků je technicky překonaný či zaostalejší; proto je takové označení způsobilé přivodit dotčenému soutěžiteli újmu.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 23 Cdo 5955/2017)
Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl), jíž je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem.
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2019, č. j. 33 Cdo 1850/2017-221)
Má-li společnost zákonnou povinnost vést seznam akcionářů, je povinna jeho opis vydat akcionářům na jejich žádost, a to i v případě, že je tento seznam neúplný.
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 6. 2019, č. j. 27 Cdo 660/2018-82)
Podá-li akcionář návrh na určení nicotnosti usnesení valné hromady, a učiní-li tak předmětem řízení otázku, zda sporné usnesení trpí vadami způsobujícími jeho nicotnost, může jinému akcionáři, majícímu opačný názor (tj. že sporné usnesení je rozhodnutím valné hromady a že vyvolává zamýšlené právní účinky), svědčit naléhavý právní zájem na takovém (opačném) určení.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 9. 2018, č. j. 29 Cdo 4727/2016-124)
Převod podílu na společnosti nemá vliv na běh subjektivní lhůty pro dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady, začala-li již před převodem podílu běžet pozdějšímu převodci subjektivní lhůta pro podání takového návrhu.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 10. 2018, č. j. 27 Cdo 1499/2017-120)
Sankce stanovená za porušení povinnosti akcionáře předložit listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, k vyznačení údajů nebo k výměně nastoupí bez ohledu na to, kdy (popřípadě zda vůbec) společnost vyzvala akcionáře, aby jí tyto akcie předložili, resp. na to, jakou lhůtu společnost akcionářům stanovila k předložení.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1795/2018)
Pro zodpovězení otázky, zda určité plnění nad rámec sjednaného díla ještě lze posuzovat v rámci právního vztahu založeného smlouvou o dílo, nebo zda již jde o samostatné plnění, na jehož právní posouzení se tato smlouva nevztahuje, je určující, zda toto plnění ještě lze z hlediska jeho účelu a povahy považovat za sloužící k zhotovení sjednaného díla.
(Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 1283/16)
