Léto již tradičně bývá slabším obdobím z pohledu nové legislativy (ostatně je toho důkazem i oddalování termínu, ve kterém MPSV představí novelu zákoníku práce, která byla avizována již letos na jaře). Nicméně přesto v červenci letošního roku došlo k posunu v pracovněprávní legislativě, a to zavedením podpory pro tzv. zkrácené úvazky, která se stane účinnou dne 1. 2. 2023.
Jak vyplývá ze zákona č. 216/2022 Sb.[1], cílem je podpořit zaměstnávání specificky chráněných kategorií zaměstnanců, pokud budou vykonávat práci na „zkrácený úvazek“, správně právně tedy v kratší pracovní době.
V čem bude spočívat podpora „zkrácených úvazků“?
Zaměstnavatelé si budou moci uplatnit nárok na slevu na pojistném na sociální zabezpečení za kalendářní měsíc za zaměstnance spadající do chráněných kategorií zaměstnanců, a to ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které bude tato sleva uplatněna.
Na koho se tedy bude vztahovat sleva na pojistném?
S určitým zjednodušením se bude sleva vztahovat na specificky chráněné osoby, kterými se rozumí osoby:
- starší 55 let;
- pečující o osobu mladší 10 let či osobu blízkou ve II., III. nebo IV. stupni závislosti;
- připravující se na budoucí povolání studiem;
- které v předchozích 12 měsících podstoupila rekvalifikaci;
- se zdravotním postižením;
- mladší 21 let.
Podmínkou pro vznik nároku na slevu však bude sjednání kratší pracovní doby v rozsahu minimálně 8 a nejvýše 30 hodin týdně, přičemž toto omezení nebude platit pro zaměstnance z kategorie osob mladších 21 let.
POZOR: Pokud zaměstnanec bude vykonávat u téhož zaměstnavatele vícero prací na „zkrácený úvazek“, pak se hodinová dotace jednotlivých prací sčítá (pro posouzení shora uvedené podmínky), ačkoli sleva na pojistném vždy náleží pouze z jediného zaměstnání u téhož zaměstnavatele.
Nicméně slevu si za daný kalendářní měsíc za konkrétního zaměstnance bude moci uplatnit slevu pouze jeden zaměstnavatel. Zaměstnanec proto bude mít (nejen v této otázce) povinnost součinnosti za účelem prokázání nároku zaměstnavatele na slevu na pojistném – s tím, že zaměstnavatel bude povinen před prvním uplatněním slevy písemně o tomto záměru informovat zaměstnance stejně jako o jeho povinnosti součinnosti (skutečnostech, které je třeba doložit) a následcích neposkytnutí součinnosti. Pokud totiž zaměstnanec po předchozím informování neposkytne součinnost anebo poskytne nepravdivé údaje, bude se na něm moci ze zákona zaměstnavatel domáhat náhrady penále, které by mu bylo vyměřeno ze strany OSSZ.
Kdy nebude náležet nárok na slevu na pojistném?
Sleva na pojistném za konkrétního zaměstnance nebude náležet, pokud
- úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním / služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc bude vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,
- úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním / služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci bude vyšší než 1,15 % průměrné mzdy,
- odpracovaná doba v pracovním / služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin[2],
- zaměstnanec se zdravotním postižením bude v pracovním poměru k zaměstnavateli na chráněném trhu práce, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
- zaměstnanec bude uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce.
Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při uplatňování slevy na pojistném?
V případě, že se zaměstnavatel rozhodne uplatňovat nárok na slevu na pojistném, bude muset (jak uvádíme výše) o tomto záměru před prvním uplatněním této slevy písemně informovat zaměstnance, a to včetně důvodu pro uplatnění slevy na pojistném – s tím, že v rámci této informace bude zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o tom, co konkrétně musí zaměstnanec doložit a poučit jej o povinnosti uhradit zaměstnavateli penále z doměřené částky, pokud by v důsledku neposkytnutí součinnosti ze strany zaměstnance uplatnil slevu na pojistném, aniž by k tomu byly důvody.
Následně zaměstnavatel bude povinen vést evidenci zaměstnanců, na které bude uplatňovat slevu na pojistném (tj. jméno a příjmení, rozsah jejich kratší pracovní doby, důvod pro poskytnutí slevy a relevantní doklady k prokázání těchto důvodů).
Kromě toho zaměstnavatel bude povinen oznámit ČSSZ datovou zprávou / na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě:
- záměr uplatňovat slevu na pojistném za konkrétní zaměstnance;
- skončení uplatňování slevy na pojistném (s výjimkou skončení zaměstnání), a to do 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, za který se naposledy uplatnila sleva na daného zaměstnance.
Dalším předpisem, který spíše spadá do oblasti sociální legislativy, a který nabyl účinnosti na začátku prázdnin, je zákon o jednorázovém příspěvku na dítě publikovaný pod č. 196/2022 Sb. a který je známý též pod označením „Jurečkovné“. Přečtěte si více o předpisu v našem článku.
