Skončilo nám období letních prázdnin a všichni se tak pomalu vracíme zpět ke svým povinnostem, do kterých nám však bohužel i na podzim dál zasahuje koronavirus … jak a co vše nám nyní ovlivňuje, se podíváme níže v našem výběru podstatných změn / novinek:
1. Prodloužení programu Antivirus
Ačkoli původně měl program Antivirus být jen krátkodobým překlenovacím řešením na dva až tři měsíce, dochází k jeho postupnému prodlužování – naposledy byl tento program prodloužen usnesením vlády č. 870 ze dne 24. 8. 2020, a to na období od 1. 9. do 31. 10. 2020.
Nadále tak platí, že si zaměstnavatelé budou moci i za září a říjen 2020 požádat za podmínek schválených vládou a rozpracovaných v metodickém pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“) k programu Antivirus o kompenzaci mzdových nákladů, a to v rámci dvou dosud schválených variant, tedy buď jako
režim A), v jehož rámci je možné žádat o kompenzaci nákladů na náhradu mezd buď pro zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa, nebo pro zaměstnance na překážkách v práci na straně zaměstnavatele vyvolané z důvodu nuceného uzavření / omezení provozu – a to ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, maximálně však do částky 39.000 Kč na jednoho zaměstnance,
nebo,
režim B), v jehož rámci je možné žádat o kompenzaci nákladů na náhradu mezd pro zaměstnance na překážkách v práci na straně zaměstnavatele, a to buď z důvodu částečné nezaměstnanosti, nebo z důvodu prostojů, případně pro nepřítomnost významné / klíčové části zaměstnanců – a to ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, maximálně však do 29.000 Kč na jednoho zaměstnance.
POZOR: Pokud budete procházet v této souvislosti webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na jejich stránkách dosud nebyly aktualizovány ani informace v sekci Antivirus (zůstává tam tedy 31. 8. 2020 jako den ukončení tohoto programu), ani metodický pokyn, který je i nadále zveřejněn ve verzi č. 4 z 5. 5. 2020.
2. Nová pravidla pro izolaci / karanténu
K dalším změnám, které vstoupily do účinnosti od 1. 9. 2020, patří nová pravidla Ministerstva zdravotnictví ČR vydávána ve formě mimořádných opatření upravujících nejen mediálně diskutované téma nošení roušek / respirátorů a jiných forem ochrany úst / nosu, ale také omezení účasti na hromadných akcích (dle typu, povahy a umístění dané akce).
K dalším pravidlům, která se rovněž změnila od 1. 9. 2020, patří nová úprava izolace a karantény, kdy se nově zkrátila doba karantény ze 14 na 10 dnů – s tím, že se zároveň změnila i pravidla pro testování, a to následovně:
- je-li u osoby zjištěn koronavirus, pak by jí měla být nařízena izolace na nejméně 10 dnů – s tím, že po této době smí být izolace ukončena za předpokladu, že daná osoba nejméně 3 dny před ukončením izolace již nevykazuje klinické příznaky, aniž by však bylo nutné opakovat PCR test na ověření přítomnosti koronaviru;
- jedná-li se však o osobu, které byla nařízena karanténa z důvodu jejího úzkého kontaktu s pozitivně testovanou osobou, a to nejméně po dobu 10 dnů od posledního kontaktu, bude se tato osoba muset podrobit PCR testu na ověření přítomnosti koronaviru, a to dvakrát (poprvé v rozpětí 1 – 5 dnů od posledního kontaktu a podruhé nejdříve za 10 dnů od posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou) – s tím, že v případě
- dvou negativních testů (tedy nejdříve za 10 dnů od posledního kontaktu) a při absenci klinických příznaků je možné karanténu ukončit;
- pozitivního testu se uloží izolace – a postupuje se podle výše uvedeného scénáře.
Jak vyplývá z výše uvedeného, tak se v zásadě uplatňují dva omezující režimy, a to izolace a karanténa. V čem se ale prakticky liší?
Dle informací podávaných Státním zdravotnickým ústavem je při izolaci nutno dbát na mnohem více pravidel – tedy nejen základní omezení pohybu po veřejných místech, ale zejména zamezení jakémukoli přímému osobnímu kontaktu s jinými osobami, zvýšené dodržování hygienických pravidel, vyloučení přítomnosti třetích osob v domácnosti (je-li to možné) a další pravidla.
Z pohledu zaměstnavatele pak v obou případech – jak při karanténě, tak při izolaci – platí, že zaměstnanec má i nadále nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu po dobu prvních 14 dnů (na kterou dále dle podmínek programu Antivirus zaměstnavatel může získat kompenzaci od státu) – s tím, že po uplynutí této doby by zaměstnanec měl nárok na nemocenské poskytované od OSSZ (za předpokladu, že by tu byl důvod k pokračování izolace / karantény).
3. Prodloužení platnosti povolení k zaměstnání / pobytu pro cizince
Pokud se jedná o zaměstnané cizince, pak i u nich (obdobně jako v případě programu Antivirus) vláda na svém jednání dne 24. 8. 2020 schválila, že:
- povolení k zaměstnání u cizinců, jejichž pracovněprávní vztah byl sjednán / prodloužen tak, že jejich pracovní poměr trval i po 12. 3. 2020,
- povolení k pobytu u cizinců s krátkodobým vízem za účelem zaměstnání / sezónním, vízem k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónním a mimořádným pracovním vízem, jejichž pracovněprávní vztah byl sjednán / prodloužen tak, že jejich pracovněprávní vztah trval i po 12. 3. 2020,
se prodlužují až do 16. 11. 2020 – s tím, že nebudou-li do této doby dále prodloužena povolení k pobytu, budou tito cizinci povinni opustit v dané lhůtě území ČR.
4. Návrh novely zákona o pobytu cizinců
Kromě výše uvedeného opatření vlády je vhodné též upozornit na zcela aktuální návrh novely zákona týkající se cizinců, a to novely zákona o pobytu cizinců, jejímž cílem je (kromě úpravy průkazů vydávaných občanům EU) zejména otázka postupu po tzv. brexitu a v návaznosti na výstupovou dohodu – s tím, že návrh této novely byl nyní předložen vládě k projednání.
Jakmile bude zřejmé, zda a v jaké podobě tato novela projde, přineseme více podrobností týkající se změn v postavení občanů Velké Británie v ČR a jejich přístupu k trhu práce.
5. Návrh novely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
V současné době byl pak do legislativního procesu na jednání Poslanecké sněmovny zařazen také návrh novely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti, jehož cílem je nejen reagovat na četné novely insolvenčního zákona a v podstatě i na nový občanský zákoník stejně jako na vývoj unijního práva (zásadní změny v nařízení EU o insolvenčním řízení), ale rovněž nově upravit zejména:
- rozhodné období, ve kterém musí vzniknout mzdové nároky zaměstnanců, jehož počátek by se měl odvozovat od okamžiku oznámení o zahájení insolvenčního řízení zaměstnavatele (a nikoli od předběžného posouzení insolvenčního návrhu);
- lhůtu pro podání žádosti k uplatnění mzdových nároků, která činí pět a půl měsíce a která by měla začínat rovněž dnem, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení (ve veřejném rejstříku);
- uspokojování mzdových nároků zaměstnanců agentury práce, kterým by měli být tyto nároky zachovány i v případě, že došlo k pojistnému plnění (ze strany pojišťovny agentury práce), které však nepokrylo celou výši mzdových nároků, na kterou by měli nárok od Úřadu práce;
- splatnost a rozsah mzdového nároku, kdy má být výslovně upraveno, že odstupné kompenzované od Úřadu práce v režimu dle zákona o zaměstnanosti by mělo být odečteno od částky, která by byla jinak přiznaná jako mzdový nárok dle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele;
- vykázání mzdových nároků zaměstnanců, které za zaměstnavatele bude nadále zajišťovat osoba s dispozičním oprávněním, které se liší podle jednotlivých fází insolvenčního řízení (nemělo by tak jít v budoucnu vždy o insolvenčního správce);
- výslovné zařazení přiznaných mzdových nároků pod tzv. jiné příjmy, ze kterých je možné provádět srážky podle zvláštních právních předpisů (exekuce, …).
Rovněž u tohoto návrhu novely zákona budeme monitorovat její další legislativní vývoj, a to s ohledem na současné období, kdy se bohužel může větší počet subjektů potýkat s finančními obtížemi a případným insolvenčním řízením.
P.S.: Zřejmě Vám rovněž neuniklo v poslední době hojně mediálně diskutované rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu České pošty, které se týká otázky (ne)rovného zacházení při odměňování za práci.
Nejenom na toto rozhodnutí, ale i na další z poslední doby, která považujeme za zajímavá, se podíváme již v příštích pracovněprávních novinkách.
