Jak možná někteří z nás cítíme, tak navzdory určitému letnímu zotavení naší ekonomiky po dlouhodobých uzávěrách vyvolaných pandemií koronaviru, dosud není vyhráno a opět se tak začínají řešit problémy některých zaměstnavatelů, aktuálně zejména v odvětví automobilového průmyslu a tzv. automotive, tj. dodavatelů do automobilového průmyslu.
Ačkoli je nyní nedostatek produkce ovlivněn výpadky dodávek z důvodu chybějících komponentů ve výrobě (a nikoli již tolik samotným koronavirem), tak se opět řeší otázka, jak naložit s pracovní sílou zaměstnanců a jak vyřešit mzdové náklady.
V tomto by mohla pomoci novela zákona o zaměstnanosti publikovaná dne 30. 6. 2021, která do naší právní úpravy vložila institut tzv. „kurzarbeitu“, o kterém se hovořilo takřka celou dobu od vypuknutí pandemie koronaviru v březnu 2020.
Tzv. kurzarbeit zavedený s účinností od 1. 7.2021[1] lze fakticky chápat jako „příspěvek v době částečné práce“ a jeho smyslem má být dle důvodové zprávy „podpora zaměstnanců těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory (např. epidemií, živelní událostí nebo živelnou pohromou, krizovou nebo mimořádnou událostí ohrožující chod hospodářství)“.
POZOR: Současně však došlo ke zrušení příspěvku v částečné nezaměstnanosti, který byl dosud upraven v § 115 zákona o zaměstnanosti.
Co je nutné k aktivaci kurzarbeitu?
K aktivaci poskytování příspěvku v době částečné práce (dále jen „příspěvek“) dojde na základě nařízení vlády, která je povinna toto předem projednat v Radě hospodářské a sociální dohody (známější pod názvem „tripartita“).
Vláda může omezit poskytování příspěvku pouze
- na část území České republiky,
- na určité odvětví ekonomiky či
- na určitý okruh zaměstnavatelů,
nebo stanovit další závazné ukazatele pro umožnění čerpání příspěvku.
Na jak dlouho lze kurzarbeit aktivovat?
Doba čerpání může být stanovena pouze na 6 měsíců, lze ji však prodloužit o nejvýše 3 měsíce až na celkovou dobu 12 měsíců.
Jak musí zaměstnavatel postupovat, aby měl nárok na kurzarbeit?
Příspěvek bude čerpán u Úřadu práce prostřednictvím písemného oznámení podávaného prostřednictvím elektronického formuláře. Toto písemné oznámení bude muset obsahovat zejména prohlášení zaměstnavatele, že:
- se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován, a dále po dobu počínající dnem následujícím po dni, k němuž bylo poskytování příspěvku ukončeno, jejíž délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut, zaokrouhlenou na celé měsíce nahoru,
- na základě dohody uzavřené s Úřadem práce umožní zaměstnancům, na které bude příspěvek poskytnut, účastnit se aktivit zabezpečovaných, zprostředkovávaných nebo doporučených Úřadem práce jako zájemcům o zaměstnání vedeným v evidenci zájemců o zaměstnání Úřadu práce nebo účastnit se rekvalifikace zaměstnanců,
- v období poskytování příspěvku nebude čerpat na stejný účel jiné prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných programů a projektů Evropské unie, ani z jiných veřejných zdrojů,
- v kalendářním měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády k aktivaci příspěvku nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů nebo zápůjček, a že tak neučiní ani v období poskytování příspěvku a ani v době 12 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém dojde k ukončení poskytování tohoto příspěvku.
Na koho a v jaké výši lze získat kurzarbeit?
Zaměstnavatel může čerpat příspěvek pouze pro zaměstnance, jejichž pracovní poměr k zaměstnavateli trvá alespoň 3 měsíce. Neprošla tedy původně navrhovaná varianta, dle které měla být podmínkou též skutečnost, že se jedná o zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou. Příspěvek tedy bude možné čerpat i pro zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou.
Výše příspěvku pak bude činit 80 % nákladů zaměstnavatele na náhradu mzdy a povinných odvodů, nejvýše však částku odpovídající 1,5násobku průměrné mzdy v České republice.
Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při kurzarbeitu?
Během kurzarbeitu zaměstnavatel povinen
- zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvýše 80 % týdenní pracovní doby příslušného zaměstnance,
- vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy ve výši alespoň 80 % průměrného výdělku a
- před uplatněním nároku prostřednictvím oznámení úřadu práce písemně informovat zaměstnance o skutečnosti, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek.
Na koho se kurzarbeit nevztahuje?
Příspěvek i za splnění podmínek nebude vyplacen za zaměstnance, kteří pracují v režimu konta pracovní doby.
Dále příspěvek nebude vyplacen ani zaměstnavatelům:
- kteří nepodali ve stanovené lhůtě měsíční přehled měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců;
- po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění zaměstnávání cizinců bez platného oprávnění k pobytu, v rozporu s povolením nebo bez povolení k zaměstnání.
V případě, že byste měli jakékoli dotazy týkající se částečné nezaměstnanosti či byste potřebovali podporu v souvislosti se zavedením tohoto režimu, případně vypracování žádosti na Úřad práce k uplatnění kurzarbeitu, neváhejte nás kontaktovat na e-mailu borovec@boroveclegal.cz či prostřednictvím našeho kontaktního formuláře.
Tento článek pro Vás připravili
David Borovec / František Marejka
