V poslední době v naší kanceláři pozorujeme výrazně narůstající zájem klientů o novelu zákoníku práce [1], která by měla především transponovat do českého právního řádu příslušná ustanovení tzv. Work-life balance směrnice [2] a směrnice o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách [3], u nichž již uplynula lhůta pro promítnutí jejich ustanovení. Tato novela však zatím „pouze“ prošla připomínkovým řízením a její další vývoj je tak ještě otázkou budoucnosti.[4]
„Mimo záři reflektorů“ však legislativním procesem zatím zdárně postupuje jiná zajímavá novela (nejen) zákoníku práce s dopadem na pracovněprávní oblast. Jedná se o sněmovní tisk č. 291 [5], tedy o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proto si dovolíme představit vám právě tento legislativní návrh.
Dopady do oblasti sociálního zabezpečení
Jak vyplývá ze samotného názvu, návrh zákona cílí na oblast sociálního zabezpečení, když přináší změny spočívající v (i) digitalizaci, (ii) navýšení hodnot dávek poskytovaných osobám se zdravotním postižením, (iii) rozšiřuje okruh případů, při kterých vzniká nárok na pohřebné, ale změnu přináší právě též do oblasti (iv) dávek otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění. [6]
Za zajímavost stojí, že právě pro dávku otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská dávka“) se dosud užívalo označení otcovská dovolená. Jedná se však o nepřesné označení, když dávka otcovské poporodní péče sama o sobě není překážkou v práci určenou otcům, ale „pouze“ poskytuje „finanční zabezpečení“ otcům po zákonem stanovenou dobu.
Zásadní změnou v oblasti otcovské dávky je návrh, aby tato dávka náležela také v případě, že se dítě narodí mrtvé, případně pokud zemře do 6 týdnů ode dne narození. Účelem tohoto návrhu je pak dle důvodové zprávy poskytnout oběma rodičům „čas pro vyrovnání se s perinatální ztrátou nebo úmrtím novorozence jako prevenci traumatu a odsouvání důsledků události v čase s mnohdy horšími důsledky jako je sebedestruktivní jednání či rozpad rodiny. Přítomnost a podpora partnera v této tíživé životní situaci je důležitou součástí přijetí úmrtí dítěte.“ [7]
Otcovská dovolená konečně v zákoníku práce
Jak jsme již avizovali v nadpisu tohoto článku, předmětný návrh zákona by měl rovněž novelizovat zákoník práce. Tato novela zákoníku práce má spočívat v zavedení otcovské dovolené. Byť se již jedná o pojem, který je už ve společnosti dostatečně zažitý, právní úpravu otcovské dovolené bychom na rozdíl od mateřské či rodičovské dovolené v zákoníku práce hledali zcela zbytečně (jak jsme již zmínili, pojem otcovská dovolená se nesprávně vžil pro otcovskou dávku dle zákona o nemocenském pojištění).
Aby tedy otec novorozence mohl trávit se svým potomkem jeho první chvíle, musí v současné době čerpat rodičovskou dovolenou (na rozdíl od matek, které nastupují na rodičovskou dovolenou až po skončení mateřské dovolené). Pokud by se však dítě narodilo mrtvé, pak otci právo čerpat rodičovskou dovolenou vůbec nevznikne. Matkám novorozenců, kteří se narodí mrtví, přísluší mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Tato novela by tedy měla zavést otcovskou dovolenou, která by s ohledem na čerpání otcovské dávky dle zákona o nemocenském pojištění měla příslušet po dobu čerpání této dávky, tedy v zásadě 14 dnů. Otcovská dovolená by rovněž jako mateřská dovolená např. měla poskytovat ochranu před rozvázáním pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele a okamžitým zrušením pracovního poměru či před určením čerpání dovolené zaměstnavatelem právě v době otcovské dovolené.
V souvislosti se zavedením otcovské dovolené by se měla dále v zákonu o inspekci práce rozšířit podstata přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců (spočívajícího dosud v neposkytnutí mateřské dovolené a rodičovské dovolené) nově též o neposkytnutí otcovské dovolené, resp. poskytnutí v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce.
Dopady nařízené karantény na pracovněprávní vztahy
Součástí navrhované novely zákoníku práce je pak rovněž zpřesnění zákazu výpovědi v tom smyslu, že zákaz výpovědi dle § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce by měl výslovně dopadat nejen na (i) situace, kdy je zaměstnanec uznán dočasně pracovně neschopným, (ii) dobu od podání návrhu na ústavní ošetřování od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení, ale nově též (iii) na dobu, kdy byla zaměstnanci nařízena karanténa.
Nařízení karantény by pak mělo být rovněž explicitně důvodem pro zákonné přerušení dovolené.
Shora popsaná novela dopadají jak do oblasti sociálního zabezpečení, tak do i pracovněprávní oblasti se nyní nachází v Poslanecké sněmovně, kde by měla jít již do 3. čtení, tedy závěrečné fáze legislativního procesu v rámci Poslanecké sněmovny.
Vzhledem k k tomu, že ještě může dojít k přijetí pozměňovacích návrhů, a to hlavně ze Senátu, budeme sledovat další vývoj této novely, o jejímž osudu Vám budeme rádi referovat na některém z námi pořádaných školení v prosinci 2022, na kterých se budeme samozřejmě věnovat i aktuálně mediálně velmi sledované novele zákoníku práce, jejímž cílem je transponovat příslušná ustanovení tzv. Work-life balance směrnice a směrnice o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách:
- buď na semináři, který se uskuteční v pátek 9. 12. 2012 v Praze od 9 do 12 h,
- nebo na webináři, který se uskuteční v pondělí 12. 12. 2022 on-line od 9 do 11 h.
V případě vašeho zájmu se můžete přihlásit buď přes naše webové stránky (k usnadnění jsou k dispozici prolinky na akce uvedené výše), anebo e-mailem adresovaným paní Slabihoudové na e-mailovou adresu: slabihoudova@boroveclegal.cz
Zdroje:
[1] Bližší informace včetně navrhovaného znění dostupné na adrese: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNCJ7DN4N6
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. 6. 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
[4] Návrh novely je podroben kritice takřka ze všech stran, v blízké době by pak měla být novela projednávána na Legislativní radě vlády.
[5] Dostupná na adrese: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=291&CT1=0
[6] Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Viz důvodová zpráva k návrhu zákona na str. 27 sněmovního tisku č. 291/0. Dostupné na adrese: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=215990.
