Jedním ze současných témat je dle našeho názoru tzv. whistleblowing nebo chcete-li ochrana oznamovatelů, kterou má v ČR zavést aktuálně projednávaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů[1], který by měl transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie[2].

 

 

Možná se ptáte, před čím ale má zákon o ochraně oznamovatelů chránit? Zjednodušeně lze říct, že před odvetnými opatřeními, která by zaměstnavatel mohl použít vůči oznamovateli – svému zaměstnanci.

 

V této souvislosti vás jistě napadnou další dotazy – pojďme se na ty nejčastější podívat:

 

  1. Co je to odvetné opatření?

 

Odvetným opatřením se podle návrhu zákona, potažmo samotné směrnice rozumí takové „jednání nebo jeho opomenutí“, které:

  • bylo realizováno v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele,
  • bylo vyvoláno podáním oznámení a současně
  • oznamovateli / další stanovené osobě může způsobit újmu.

 

Návrh zákona pak přináší demonstrativní výčet toho, co lze považovat za odvetné opatření, a to zejména:

  1. rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
  2. zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
  3. odvolání z místa vedoucího zaměstnance,
  4. snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
  5. přeložení nebo převedení na jinou práci,
  6. pracovní posudek,
  7. neumožnění odborného rozvoje,
  8. změna pracovní doby,
  9. vyžadování lékařského posudku nebo pracovně lékařské prohlídky,
  10. výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
  11. zásah do práva na ochranu osobnosti.

 

Jak již bylo zmíněno výše, jedná se pouze o demonstrativní výčet. Pro posouzení, zda i další uskutečněné jednání či jeho opomenutí, proto bude nutné vždy zohlednit obecná kritéria, resp. obecnou definici odvetného opatření.

 

  1. Budou tedy oznamovatel či jiné stanovené osoby chráněny neomezeně?

 

Přímo z důvodové zprávy navrhovaného zákona o ochraně oznamovatelů totiž vyplývá, že „za odvetné opatření lze považovat pouze takové kroky např. zaměstnavatele vůči oznamovateli, které jsou motivovány podáním oznámení. Pokud je nicméně zaměstnavatel motivován legitimním důvodem, nikoliv podaným oznámením, nebude se jednat o odvetné opatření, a to bez ohledu na to, že takové jednání může oznamovateli způsobit újmu.“[3]

 

Pokud bude u zaměstnance obecně naplněn výpovědní důvod spočívající např. v závažném porušení pracovních povinností, pak by neměl mít možnost „zachránit se“ tím, že podá oznámení a získá status oznamovatele spolu s ochranou před odvetnými opatřeními.

 

Roli pak bude hrát dle našeho názoru i časové hledisko. Zákon sice ochranu před odvetným opatřením nikterak explicitně časově neomezuje, nicméně již z výše uvedené definice odvetného opatření je zřejmé, že bude muset mít časovou souvislost s podáním oznámení.

 

I samotná důvodová zpráva připouští, že spolu s plynutím času bude zpravidla docházet i ke slábnutí možnosti označit kroky zaměstnavatele (povinného subjektu) za odvetné opatření.[4]

 

  1. Kdo bude před odvetným opatřením chráněn?

 

Pro některé může být překvapením, že navrhovaný zákon nemá chránit jen oznamovatele samotné, ale že stejnou ochranu poskytuje i dalším osobám spjatým s oznamovatelem, a to jak osobám fyzickým, tak osobám právnickým.

 

Vedle oznamovatele by tak neměla být odvetnému opatření vystavena například osoba, která poskytla pomoc při posouzení důvodnosti oznámení, dále také osoby oznamovateli blízké, ale například ani kolegové oznamovatele. Pod ochranou by měly být i právnické osoby, v nichž oznamovatel figuruje jako člen voleného orgánu či jako osoba ovládající, případně ve které oznamovatel vykonává práci.[5]

 

  1. Co když se odvetného opatření přeci jen dopustíme?

 

V případě, že bude některá z chráněných osob přeci jen vystavena odvetnému opatření a vznikne jí tím nemajetková újma, bude se po zaměstnavateli (subjektu, který má povinnost zavést tzv. vnitřní oznamovací systém) moci domáhat nároku na přiměřené zadostiučinění.

 

Kromě toho by se ale poškozená osoba měla mít možnost domáhat i obecného práva na náhradu škody (tj. majetkové újmy), a to v návaznosti na porušení zákonné povinnosti dle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

 

Konečně by pak takovéto jednání mělo být i přestupkem dle navrhovaného zákona o ochraně oznamovatelů s horní hranicí pokuty ve výši 1.000.000 Kč.

 

*             *             *

 

To, zda bude ochrana před odvetnými opatřeními dopadat i na situace, když by došlo k anonymnímu oznámení, či jiné otázky související s problematikou tzv. whistleblowingu s vámi rádi probereme na našich seminářích:

 

 

V případě vašeho zájmu je možné se přihlásit buď přes link uvedený u každého města výše anebo přes e-mail, který můžete zaslat na adresu: slabihoudova@boroveclegal.cz

 

Budeme se na Vás těšit!

[1] Návrh zákona je veden jako sněmovní tisk 352, dostupný zde: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=352

[2] Aktuálně platné konsolidované znění směrnice můžete nalézt pod tímto odkazem: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02019L1937-20211110&from=CS

[3] Důvodová zpráva vč. návrhu zákona ve znění předloženém ke schválení Poslanecké sněmovně k dispozici zde: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=221043

[4] „Přitom bude zpravidla platit, že čím větší bude dána časová blízkost s oznámením, tím spíše bude možné nějaké opatření považovat za odvetné. Se snižující se časovou souvislostí bude naopak pravděpodobnější, že se o odvetné opatření nejedná.“

 

[5] (2) Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel ani

  1. a) osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti,
  2. b) osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou,
  3. c) osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele,
  4. d) osoba oznamovatelem ovládaná,
  5. e) právnická osoba, v níž má oznamovatel účast, osoba ji ovládající, jí ovládaná osoba nebo osoba, která je s touto právnickou osobou ovládaná stejnou ovládající osobou,
  6. f) právnická osoba, jejíhož voleného orgánu je oznamovatel členem, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,
  7. g) osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo
  8. h) svěřenský fond, jehož je oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) zakladatelem nebo obmyšleným nebo ve vztahu k němuž jsou oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) osobou, která podstatným způsobem zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti.